Penzijní připojištění
Něco však bude jinak: změní se výše státního příspěvku. Pro ty, kdo měsíčně platí jen stokorunu nebo dvě, nebude příspěvek žádný. Ten začne až od platby ve výši 300 korun a bude 90 korun. Kdo bude posílat fondu tisícovku a více, dostane od státu 230 korun. A nebude také možné přestupovat mezi jednotlivými penzijními fondy.
Přehlednou tabulku a vyjádření výnosnosti v procentech najdete ve srovnání penzijních fondů Marka Lutonského zde.
Nepatříte mezi lidi s vysokými příjmy? Rozmyslete si, jestli se vám místo důchodové reformy nevyplatí zůstat raději u klasického penzijního připojištění. Co očekávat od penzijní reformy jsme vám nastínili v článcích Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu? a Vláda se shodla na reformě a odpověděla na další otázky.
Poplatky za správu peněz v chystaných penzijních fondech by se mohly lidem prodražit. Ministerstvo počítá s poplatkem až 1,5 % ročně. V praxi to znamená, že kdyby člověk stejně šikovně investoval své peníze sám, vydělal by třeba o stovky tisíc korun víc.
Peníze uložené u bank, kampeliček i stavebních spořitelen máte ze zákona pojištěné. V případě krachu je dostanete zpět. Jiná situace je u penzijních fondů a pojišťoven, u nich stát za vklady neručí. Investice do podílových fondů se vám vrátí, postihne-li krach jejich správce.
Největší nárůst v počtu lidí, kteří si spoří na důchod v penzijních fondech, je v posledních letech ve věkové kategorii 30 až 39 let. Podle fondů se tak na jejich chování začínají projevovat obavy z toho, že jim státem vyplácený důchod nebude stačit.